2.DEN - JAKUBOV - KOMÁRNO -165KM

16. 6. (ne) - Po ránu jsme zašli do místního konzumu, nakoupili potraviny a v zastávce posnídali. Zastávka trošku vypadala jako místo pro bezdomovce, ale to jsme vlastně byli i my. Po asi 10km najíždíme na cyklostezku hrůzy poblíž Vysoké při Morave - šotolina a samý výmol, Pavel začne mít problémy s nosičem, ten se posouvá pořád na jednu stranu (tj. má nosič typu "pravičák"), vše řešíme jeho náročným sundáním a přidáním silnější podložky, nicméně zdržení je minimálně půlhodinové. Říkáme si, nu což, je třeba trochu tréninku na silnice v Banátu... Konečně zase normální cyklostezka, bohužel náš oblíbený bufet "U starého bicykla" je ještě zavřený. Pokračujeme k Děvínské Nové Vsi. Cyklostezka je místy krásná, ovšem někde již značně hrbolatá kvůli prorostlým kořenům stromů. Přijíždíme k hradu Děvín, máme to dobře načasované. Víte, jak se tam řekne slovensky 10hodin? "Už čapujú".. Takže přesně v 10h si dáváme první rezavý "iontový nápoj" Pilsner Urquell. Při placení jsme se moc neusmívali, protože za to pivo chtěli dvě a půl euro. Dvě slečny nás fotí u hradu, my popojedeme o 100m dále k soutoku Moravy s Dunajem. Dívky mezitím došly a tak nám ochotně dělají další společné foto. Pár foto také u nábřeží. Už jsme si mysleli, že cyklovýlet bude nuda, to bychom se ale asi museli vyhnout Bratislavě. Most SNP je napůl uzavřen, takže místo najetí na cyklostezku nezabočíme vlevo, ale omylem se motáme přes různé přejezdy a nadjezdy, což nakonec skončí velmi špatně - Lubošovi praskne z výroby špatně zavařený nosič. Nechtěně se ocitáme ve čtvrti Petržalka. Je neděle a ani v Bratislavě není šance koupit nový! Ale on jako správný elektrikář s sebou naštěstí veze bílé upínací pásky, kterými zkušeně jakž takž bagáž připevní. Sice se trochu hýbe, ale dá se s tím nouzově jet. Bohužel jsme najeli na nějaký hodně frekventovaný přivaděč, auta na nás troubí ostošest, takže po asi 1km před mostem jsme zastavili a rozhodli se, že kola přehodíme nejprve přes svodidla a poté přes asi metr vysoký plot, abychom se dostali na cyklostezku vedoucí na Gabčíkovo. Po několika km zastavujeme na guláš a výborné pivo Zlatý Bažant 73. Zde se dáváme do řeči se 2 staršími elektrocyklisty, jedou prý od německého Ulmu do Budapešti, celkově 1147km. Jsou to milí pánové, ale jak často dobíjejí baterie, se raději z úcty ke stáří neptáme... Chtěli jsme se také vykoupat v pěkném lesním jezírku hned kousek od cyklostezky. Voda je tam krásně čistá a plavky nejsou nutností. Je to tam tak půl na půl co se týče plavek. Počasí ovšem vypadalo spíše na bouřku a tak jsme raději jeli dál.

Cesta rychle díky větru v zádech a rovině ubíhá, Olda a Jarda si část trasy dali jako časovku, kdy jeli stálou rychlostí 35-40 km/h!!! Stavíme až asi 15km před hrází ve Vojke nad Dunajom, dříve naší oblíbené zastávce, letos to však vypadalo jako "U Šneků". I přes čekání studená Plzeňská dvanáctka přišla velmi vhod. Před Gabčíkovem jedeme po ochranném valu a vlevo před námi plave remorkér s rumunskou vlajkou. Po chvíli ho předjíždíme, takže letos máme první pořádný "skalp" - loď se totiž počítá za 50 bodů! Na hrázi přehrady Gabčíkovo konečně děláme větší množství fotek. Po solidní cyklostezce se dostáváme až do Medveďova, kde absolvujeme další občerstvovací přestávku. Jarda většinou vše řeší zakoupením zmrzliny. Po 5km jsme nuceni jet po hlavní silnici Bratislava - Komárno, naštěstí má dostatečně široký odstavný pruh, takže po 25km se dostáváme do našeho dnešního cíle - Komárna. Dnešní nocleh máme s romantickým výhledem na řeku Váh, která se asi za 2km vlévá do Dunaje. Už víme, proč Komárno: ještě než se ubytujeme, jsme totálně poštípaní od komárů. Naštěstí na pokojích jsou v oknech síťky. Večeři řešíme v restauraci, která je hned v přízemí penzionu. Dnes máme našlapáno 165km.