9. DEN - návrat domů mikrobusem

23. 6. (ne) - Ráno vstáváme už v 5.15 místního času (4.15 u nás). Maria je již vzhůru a každému z nás nabaluje další řízky a několik buchet s tvarohem na cestu. Připadáme si úplně stejně, jako když šel Honza na vandr. Tak dobře bylo o nás postaráno!!! Rychle vše balíme a na náves Svaté Heleny přijede mikrobus pro 9 lidí. Ten je určený pro nás a zadní zavazadlový prostor pro naše kola. Bohužel Ivana s Pavlem z Bruntálu s námi nepojedou, jedou s velkou skupinou dalších lidí klasickým autobusem. Kolem 6 hodiny odjíždíme. Mimo řidiče, nás 4 cyklistů s námi ještě jede 1 pán kolem šedesátky, je to Srb, ale mluví i rumunsky, jelikož zde bydlí. Po 5km čekáme na křižovatce asi půl hodiny, poté přijíždí auto s 2 staršími manžely z Eibentálu. Prý jedou za synem až do Chomutova. Cesta mikrobusem je neskutečně dlouhá, vůbec až nyní nechápeme, jak jsme takovou dálku mohli ujet na kolech! První zastávka v Temešváru, kde najedeme na dálnici, druhá až u Budapešti. Za ní jsou dálnice v dost špatném stavu, ale ten pravý kros poznáváme až za další zastávkou v Břeclavi. Naše D2 je prostě jeden velký tankodrom, bus skáče přes panely, čekáme, kdy se něco utrhne. V Brně najíždíme na D1, ta se pro změnu opravuje, takže všude samé omezení, naštěstí v neděli je to téměř bez kolon. Řidič nám zastavuje u Jihlavy u Tří věžiček, dále zase na kolech. Posledních 40km už dojíždíme na pohodu a velice rádi se zase vracíme do svých domovů. Ale pomalu už začínáme v hlavách spřádat plány na další rok...

Dnes tedy nakonec na kole to bylo 40km.