5. DEN - PALIČ - SEČANJ - 159KM

19 6. (st) - Ráno vstáváme pohodově v 6.30 a začínáme se shánět po dresech. Jaké je naše milé překvapení, když vidíme, že vše v předsíni je suché a připravené. Snídani máme nachystanou v 7.30, tak se mezitím sbalíme na pohodu a majitel nám udělá pár společných fotek. V 8 hodin vyjíždíme po pěkné cyklostezce. Po 25km však končí a my se s obavami vydáváme na silnici první třídy č. 13. K našemu překvapení je ale téměř bez aut a dokonce i na dálnici A1, kterou překonáváme mimoúrovňově, vidíme pár aut a to dohlédneme minimálně 2km na každou stranu. Takže zjišťujeme, že Srbsko je dálkovým cyklistům země zaslíbená. Na první zastávce asi po 37km si v prodejně typu Jednota dáváme dnešního prvního lahvového Jelena. Okolo sedí místní patrně nezaměstnané obyvatelstvo, takže si trochu připadáme jako v hospůdce sedmé cenové skupiny a raději dáváme pozor na naše kola. V jedné vesnici jedeme přes kruhový objezd a podržte se - střed kruháče tvoří kostel J. Po cestě asi o 20 km dále, jsme z mostu viděli, jak se v řece koupe místní mládež. Tak jsme sjeli dolů a Pavel s Jardou se příjemně osvěžili v teplé a čisté říčce, která měla napříč asi 10m. Dva mladíci do řeky skákali dokonce z mostu, vysokého asi 6 metrů. Nutno dodat, že my jsme těm -náctiletým dost kazili věkový průměr. Bylo dost úmorné vedro a na obzoru bylo vidět černá mračna. U benziny teploměr ukazoval 36 °C. Chtěli jsme jet dále, ale jak začalo mírně pršet, tak jsme se ptali místních, kde se občerstvit. Doporučili nám zařízení na návsi, rychle jsme tedy otočili zpět k příjemnému bufetu se zahrádkou. Místní tvrdili po tom, jak se hodně silně rozfoukalo, že přijde tornádo. Naštěstí se jejich předpoklady nepotvrdily, i když liják a bouřka byly opravdu silné. My jsme to využili k načerpání sil. Dali jsme si něco jako hamburger v housce, jen místo masa byly 4 párky, hodně poctivé a dobré porce. Bouřka asi po hodině odešla a díky vynucené regeneraci jedeme svižnějším tempem s průměrem kolem 28 s kVšimli jsme si také jedné věci - za celých asi 250km projetých přes Srbsko jsme neuviděli ani jedno políčko řepky! Ještě nutno podotknout, že v Srbsku i silnice, od silnic 1. třídy až po obyčejné spojovačky jsou ve velmi dobrém stavu. To všechno budováno bez peněz z EU. Šťastní to lidé!! Po příjezdu do města Sečanj jsme hledali místo našeho spánku - Prvomajskou ulici. Místní cyklista nás na jeho "skládačce" asi 0,5km doprovázel. Mezitím nás ze silnice uviděla majitelka a zavolala na nás. Majitelé byli velmi příjemní lidé a celé jejich 1. patro bylo pro nás. Bohužel nahoře byla jen 1 sprcha pro 4 lidi, ale zato mimo 2 pokojů na spaní tam byla další místnost - kuchyně spojená s obývákem jen pro nás. Jelikož to bylo asi 1km do centra, volili jsme jízdu na kolech, abychom stihli nákupy na ranní snídani. Luboš, Pavel a Olda objevili restauraci s velkým venkovním posezením. Seděli jsme v pohodlných křeslech na VIP místě - přímo proti velké obrazovce, kde právě běžel zápas mistrovství Evropy ve fotbale do 19 let Polsko - Itálie. Na závěr 1. poločasu jsme si dali "žestoka piča" - (tj. tvrdý alkohol) - konkrétně místní rakiji. Velký panák u nich je 0,03 litru. 2. poločas jsme již sledovali v křeslech našeho obýváku. Dnes jsme konečně bez bloudění jeli stejný počet km, které jsme měli v plánu - 159km.